Letokruhy

Letokruhy jsou tloušťkové přírůstky dřeva vytvořené za jedno vegetační období. V mírném podnebném pásmu je tomu většinou jeden rok. Naznačují nám tak věk stromu. Jeden letokruh, jeden rok života stromu. Počet letokruhů v mírném pásmu nemusí vždy souhlasit s věkem stromu. Při působení různých podmínek se letokruh nemusí vytvořit vůbec nebo naopak dochází ke zdvojení letokruhů.

Obr. 3.4. Jarní a letní část letokruhu

Ke zdvojení letokruhů dochází při zničení asimilačních orgánů mrazem, hmyzem nebo velkými klimatickými změnami (strom podruhé v roce nasadí nové listy, a tím se vytvoří druhý letokruh). Na rozdíl od normálních letokruhů je druhý přírůstek užší, ohraničení je méně znatelné. U dřeviny se letokruh nevytvoří, pokud stojí na velmi zastíněném místě, má nedostatek živin nebo je často seřezávána.

Jarní a letní dřevo

Letokruh se skládá ze dvou různě barevných vrstev jarního a letního dřeva. Jarní dřevo je světlejší část letokruhu. Skládá se především ze širokých cév, dopravujících živiny. Má nižší hustotu než letní část. Letní dřevo je charakteristické tmavší barvou a větší hustotou. Skládá se především z tlustostěnných vláknitých buněk a vodivých cév. Rozdílná stavba a vzhled mezi letním a jarním dřevem dalšího letokruhu vytváří tzv. hranici mezi letokruhy. Podíl letního a jarního dřeva má vliv jak na fyzikální, tak na mechanické vlastnosti dřeva. Větší podíl letního dřeva zaručuje lepší vlastnosti.

U různých druhů dřevin jsou letokruhy různě výrazně i strukturně odlišné, podle čehož můžeme rozlišovat:

Šířka a stavba letokruhů

Šířka a stavba letokruhů se liší podle druhu dřeviny, klimatických podmínek ve kterých strom vyrůstal, stáří stromu (stářím jsou užší) a úrodnosti půdy. Dřeviny rostoucí v úrodnější půdě vytváří letokruhy širší. Letokruhy v celé šíři kmene nemusí být vždy stejně široké. To se stává, když je dřeň excentricky posunuta (touto poruchou trpí až 75% stromů rostoucích v tropech). K tomuto jevu dochází pokud strom musel čelit různým povětrnostním vlivům z jedné strany kmene (Obr. 3.7.). Šířka letokruhu je různá i u dřevin rychle rostoucích (Obr. 3.5.) a pomalu rostoucích (Obr. 3.6.). Rychle rostoucí dřeviny nalezneme v teplém podnebí. Dřevo je řidší, má menší pevnost, a tím hůře odolává škůdcům a nemocím. Letokruhy u těchto dřevin jsou širší. Mezi rychle rostoucí dřeviny patří například topol, který může mít letokruhy širší než 1 cm. Letokruhy pomalu rostoucích dřevin jsou užší. Tyto dřeviny rostou na horách, kde musí čelit horším klimatickým podmínkám. Pomalu rostoucí dřeviny se dožívají vyššího věku, lépe odolávají škůdcům.

Obr. 3.5. Rychlý růst dřeviny

Obr. 3.6. Pomalý růst dřeviny

Obr. 3.7. Excentrické posunutí dřeně

Letokruhy u exotických dřevin

V případě deštných pralesů dřeviny zpravidla rostou po celý rok, případně růst ustává na příliš krátkou dobu, aby se letokruhy vytvořily (např. v době kvetení). Existují pochopitelně výjimky. Některé dřeviny rostoucí v zaplavovaných oblastech mohou vytvářet letokruhy v důsledku přerušení přírůstku nedostatkem půdního vzduchu. V oblastech s delší periodou sucha (cca více jak 3 měsíce) také některé dřeviny mohou přerušit růst a vytvořit letokruhy. Všeobecně je ale určeni věku tropických dřevin podle letokruhu obtížné, a to i u těch druhů, které letokruhy vytváří. Mnohé tropické dřeviny totiž vytváří struktury podobné letokruhům, které však o stáří stromu vůbec nevypovídají.